MYSTIK BRNO Spinning centrum

Lidský organismus se bez pravidelného přísunu tekutin neobejde. Během dne by každý z nás měl vypít dva až tři litry tekutin a při vyšší tělesné zátěži ještě více! Jakmile začnete tělo namáhat dojde k pocení vlivem termoregulace zvýšené vnitřní tělesné teploty a díky metabolismu tuků. 
Výdej vody pocením při fyzické zátěži bývá vysoký a bez doplňování tekutin dochází k dehydrataci, ke snížení výkonu a v horším případě i k vážnějším zdravotním stavům.

Kolik a kdy pít

Pokud víte, že jdete na hodinu Spinningu nebo na jiný fyzicky náročný trénink, určitě myslete na doplnění tekutin před, během i po jízdě.

 Je libo hypotonický, isotonický nebo hypertonický?

Už jste určitě slyšeli slova hypotonický, isotonický iontový nápoj. V každém fitness centru vám tyto speciální nápoje nabídnout, ale co to znamená?
Velmi zjednodušeně jde o to, jak se bude vaše tělo chovat, když se iontový nápoj do něj dostane.
Hypotonický iontový nápoj bude mít tendenci se rychle vstřebat do vašeho těla a přinese nejrychlejší přístup tekutin.
Isotonický iontový nápoj vám taktéž pomůže rychle doplnit tekutiny, ale ne stejně rychle jako nápoj hypotonický.
Hypertonický nápoj není určen pro rychlé doplnění tekutin a není vhodný při fyzické zátěži a dehydrataci.

Ponořme se do hloubky

Ponořme se nyní dohlubin iontových nápojů a podívejme se více jak to v našem lidském těle chodí a proč hypotonický nápoj se bude nejrychleji vstřebávat.
Musíme začít opravdu od základu a tím je pro živé organismy buňka. My se budeme bavit o eukaryotických buňkách, ze kterých se naše tělo skládá. Eukaryotická buňka je z několika částí. Nás nejvíce zajímá cytoplasmatická membrána ohraničující eukaryotickou buňku. Cytoplasmatická membrána je tvořena především tuky a bílkovinami. Její fyzikální vlastnosti se blíží polopropustné (permeabilní) membráně. Některé látky membránou projdou a některé ne. Voda je právě látka, která membránou projde.

Buňka je z větší části tvořena vodou a to nám právě jde. Když bude dehydratovaní, tak bude v našich buňkách malá zásoba vody a my ji potřebujeme doplnit, jinak řečeno, potřebujeme dostat vodu do buňky samotné. Přenos vody do buňky probíhá fyzikálním dějem zvaným difůze. Jde o volné pronikaní látek z jednoho roztoku do druhého. Směr pronikání roztoku se řídí koncentračním spádem. To znamená, že roztok s nižší koncentrací bude pronikat do roztoku s koncentrací vyšší. Výsledkem bude vyrovnání koncentrace obou roztoků.

Proces vyrovnávání koncentrace mezi buňkou a jejím okolním prostředím přes cytoplasmatickou membránu vlivem difuze nazýváme osmóza. Tlak pod kterým vniká roztok s nižší koncentrací do roztoku vyšší koncentrací nazýváme osmotický tlak. Samotný osmotický potenciál roztoku nazýváme osmolalita.

A nyní se již dostáváme k tonicitě roztoků, v našem případě k tonicitě iontových nápojů. Termín tonicita, tonický, tonus lze pro náš případ vyložit jako síla roztoku. Jde o sílu jako bude působit daný roztok vůči roztoku v buňce. Samotná tonicita nápoje (tekutiny) je pro náš případ relativní hodnotou, to znamená že se vždy vztahuje k našemu tělu, našim buňkám.

Hypotonický nápoj (tekutina, roztok) má nižší „sílu“, vyvíjí nižší osmotický tlak. Protože při osmóze dochází k pronikání roztoku s nižší koncentrací do roztoku s vyšší, znamená to, že hypotonický roztok bude vlivem osmózy pronikat do buňky, aby se vyrovnala koncentrace v buňce a v jejím okolí, které bude nyní tvořeno zčásti přijatým hypotonickým nápojem.

Isotonický nápoj (tekutina, roztok) má přibližně stejnou „sílu“, má stejnou osmolalitu jako naše tělo. Proto bude stále docházet k transportu látek mezi buňkou a prostředím, ale nebude docházet v takové míře k osmóze, protože nebude potřeba vyrovnávat koncentraci v buňce a jejím okolním prostředím.

Hypertonický nápoj (tekutina, roztok) má větší „sílu“,větší koncentraci a díky tomu bude docházet k vyrovnávání tlaku mezi buňkou a okolním prostředím, ale tak, že tekutina v buňce bude pronikat do okolního prostředí, tedy buňka bude přicházet o dostatek tekutin a to je přesně důvodu proč hypertonické nápoje nejsou vhodné pro stav dehydrace, protože sami budou dehydrataci posilovat.

Obsah minerálů a solí v nápojích pro doplnění tekutin během fyzické zátěže by měl být úměrný intenzitě a délce tréninku. Při pocení dochází k odvodu nejenom vody, ale i solí a to v závislosti na intenzitě a trénovanosti. S vyšší intensitou se koncentrace solí v potu zvyšuje.
Obecně se doporučuje při zátěžích trvajících do jedné hodiny nedoplňovat navíc minerály a soli, protože ani větší míra není dobrá vzhledem k vyšší zátěži organismu, především ledvin. Já bych doplnil, že intensita by měla být opravdu mírná, což je možné kontrolovat měřičem tepové frekvence.
Jakmile doba zátěže přesáhne dvě hodiny a intensita zátěže navíc stoupá, je třeba začít minerály a soli doplňovat. Zde je docela usnadněná situace, protože většina sportovních nápojů obsahuje minerály a soli.